Křest knihy Horko domácího krbu v knihkupectví Barvič a Novotný

Když se mně nakladatelství zeptalo, zda uděláme křest knížky u Barviče (jak se zkráceně říká oblíbenému brněnskému knihkupectví), trošku ve mně hrklo. Jo? A budu to umět? Samozřejmě, že jsem okamžitě přikývla. Proto jsem přece celé ty roky psala, tohle jsem si v mnoha podobách představovala, tohle jsem si přála. Takhle nějak to vypadá, když se splní sen, uvažovala jsem a přemýšlela jsem, kdo bude mít tu čest, být kmotrem mé knihy. Ne, špatně. Přemýšlela jsem, že budu mít tu čest, aby mi někdo křtil knihu. Ačkoliv to nejprve nevypadalo vůbec jednoduše, všechno to klaplo na výbornou. Zašla jsem si do oblíbené Klenotnice vín, kde trávím docela dost volného času a šla jsem k "našemu" stolečku. Na první dobrou jsem si tam domluvila spolupráci s hercem Pavlem Zatloukalem, kameramanem Petrem Baranem a fotografem Svatoplukem Klicperou )).  A pak už to bylo jednoduché. V den "D" jsem si se všemi třemi dala skleničku červeného vína a vyrazili jsme vstříc knihkupci, nakladateli a zejména čtenářkám. Dle mého názoru to dopadlo nad očekávání. Všechno plynulo hladce, Renata z Joty mi kladla otázky a já jsem na ně odpovídala se svým nejlepším vědomím a svědomím. Ani nevím jak, šlo to celé tak nějak "okolo mne". Vlastně, celé jsem si to užila a prožila až další den, kdy mi Petr donesl záznam celého odpoledne. Vím, že jsem stihla jmenovat všechny, které jsem chtěla. Marcelu, Janu, Gábinu, moji sestru a dceru. Nepřímo i Martinu a Andreu. Z toho jsem měla upřímnou radost. A pak z toho, že jsem cítila spokojenost všech ostatních. No, nevím, nechci, aby to znělo domýšlivě, ale vážně jsem měla pocit, že jim všem bylo dobře, minimálně tak, jak mě s nimi. A některým ještě o chvilku déle, neb vinotéka čekala, až se přesuneme na Leitnerovu a já ji na chvíli ozdobím množstvím kytek a dárečků, které jsem si nesla v náruči. 

Fotky z této krásné akce naleznete ve fotogalerii, záznam je na www.yutube.com, konkrétní odkaz je v odkazech zde na webu.